<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Income Inequality &#8211; Peepal Media</title>
	<atom:link href="https://peepalmedia.com/tag/income-inequality/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://peepalmedia.com</link>
	<description>ಸತ್ಯ &#124; ನ್ಯಾಯ &#124;ಧರ್ಮ</description>
	<lastBuildDate>Tue, 07 Jan 2025 12:15:23 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-GB</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.8.3</generator>

<image>
	<url>https://peepalmedia.com/wp-content/uploads/2022/07/cropped-cropped-WhatsApp-Image-2022-07-22-at-3.09.48-PM-32x32.jpeg</url>
	<title>Income Inequality &#8211; Peepal Media</title>
	<link>https://peepalmedia.com</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>2023 ರಲ್ಲಿ ಭಾರತದ ಆದಾಯದ ಅಸಮಾನತೆ 1950 ಕ್ಕಿಂತ ಹೆಚ್ಚು: ವರದಿ</title>
		<link>https://peepalmedia.com/india-income-inequality-in-2023-to-be-higher-than-in-1950-report/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Peepal Media Desk]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 07 Jan 2025 12:10:12 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[ದೇಶ]]></category>
		<category><![CDATA[Bangalore]]></category>
		<category><![CDATA[bengaluru]]></category>
		<category><![CDATA[Income Inequality]]></category>
		<category><![CDATA[india]]></category>
		<category><![CDATA[kananda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://peepalmedia.com/?p=51831</guid>

					<description><![CDATA[ಬೆಂಗಳೂರು:&#160;ಭಾರತದ ಆದಾಯದ ಅಸಮಾನತೆಯು 1950ರ ದಶಕಕ್ಕಿಂತ 2023ರಲ್ಲಿ ಹೆಚ್ಚಿತ್ತು ಎಂದು ಪೀಪಲ್ ರಿಸರ್ಚ್ ಆನ್ ಇಂಡಿಯಾಸ್&#160;ಕನ್ಸ್ಯೂಮರ್&#160;ಎಕಾನಮಿ (PRICE) ಭಾನುವಾರ, ಜನವರಿ 5 ರಂದು ಮಾಹಿತಿ ಬಹಿರಂಗಪಡಿಸಿದೆ. ಇದನ್ನು ನಿವಾರಿಸಲು ಅಂತರ್ಗತ ಬೆಳವಣಿಗೆ ಮತ್ತು ಸಾಮಾಜೋ-ಆರ್ಥಿಕ ಸಮಾನತೆಯ ಗುರಿಯನ್ನು ಸಾಧಿಸಲು ಬೇಕಾದ ಪರಿಣಾಮಕಾರಿ ನೀತಿಗಳನ್ನು ತರಲು ಆದಾಯ ವಿತರಣೆಯ ನಿಖರವಾದ ಮಾಪನದ ಅಗತ್ಯವಿದೆ ಎಂದು ವರದಿ ಒತ್ತಿಹೇಳಿದೆ. . ನ್ಯಾಶನಲ್ ಕೌನ್ಸಿಲ್ ಆಫ್ ಅಪ್ಲೈಡ್ ಎಕನಾಮಿಕ್ ರಿಸರ್ಚ್ ಮತ್ತು PRICE ನಂತಹ ಸಂಸ್ಥೆಗಳಿಂದ ಭಾರತದ ಮನೆಯ ಆದಾಯದ ಸಮೀಕ್ಷೆಗಳನ್ನು [&#8230;]]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p><strong>ಬೆಂಗಳೂರು:</strong>&nbsp;ಭಾರತದ ಆದಾಯದ ಅಸಮಾನತೆಯು 1950ರ ದಶಕಕ್ಕಿಂತ 2023ರಲ್ಲಿ ಹೆಚ್ಚಿತ್ತು ಎಂದು ಪೀಪಲ್ ರಿಸರ್ಚ್ ಆನ್ ಇಂಡಿಯಾಸ್&nbsp;<a href="https://www.price360.in/uploads/publications/pdf/price-wp_01_2025_56504.pdf">ಕನ್ಸ್ಯೂಮರ್</a>&nbsp;ಎಕಾನಮಿ (PRICE) ಭಾನುವಾರ, ಜನವರಿ 5 ರಂದು ಮಾಹಿತಿ ಬಹಿರಂಗಪಡಿಸಿದೆ.  ಇದನ್ನು ನಿವಾರಿಸಲು ಅಂತರ್ಗತ ಬೆಳವಣಿಗೆ ಮತ್ತು ಸಾಮಾಜೋ-ಆರ್ಥಿಕ ಸಮಾನತೆಯ ಗುರಿಯನ್ನು ಸಾಧಿಸಲು  ಬೇಕಾದ ಪರಿಣಾಮಕಾರಿ ನೀತಿಗಳನ್ನು ತರಲು ಆದಾಯ ವಿತರಣೆಯ ನಿಖರವಾದ ಮಾಪನದ ಅಗತ್ಯವಿದೆ ಎಂದು ವರದಿ ಒತ್ತಿಹೇಳಿದೆ. .</p>



<p>ನ್ಯಾಶನಲ್ ಕೌನ್ಸಿಲ್ ಆಫ್ ಅಪ್ಲೈಡ್ ಎಕನಾಮಿಕ್ ರಿಸರ್ಚ್ ಮತ್ತು PRICE ನಂತಹ ಸಂಸ್ಥೆಗಳಿಂದ ಭಾರತದ ಮನೆಯ ಆದಾಯದ ಸಮೀಕ್ಷೆಗಳನ್ನು ನಡೆಸಿ ಮಾಡಿದ ಸಂಶೋಧನೆ 1953-55 ರಲ್ಲಿ ಇದ್ದ ಗಿನಿ ಸೂಚ್ಯಂಕ (Gini index) 0.371 ಆದಾಯದ ಅಸಮಾನತೆಯು 2022-23 ರಲ್ಲಿ 0.410 ಕ್ಕೆ ಏರಿದೆ ಎಂದು PRICE ತಿಳಿಸಿದೆ.  </p>



<p>ಸಮಾಜದ ಶ್ರೀಮಂತ ವರ್ಗಗಳ ಬಳಿ ರಾಷ್ಟ್ರೀಯ ಆದಾಯದ ಅಸಮಾನ ಪಾಲು ಸಂಗ್ರಹಿಸುವುದು ಮುಂದುವರೆದಿದೆ, ಆದರೆ ಗ್ರಾಮೀಣ ಮತ್ತು ಅಂಚಿನಲ್ಲಿರುವ ಜನರು ಅಗತ್ಯ ಸೇವೆಗಳು, ಶಿಕ್ಷಣ, ಆರೋಗ್ಯ ಮತ್ತು ಆರ್ಥಿಕ ಅವಕಾಶಗಳಿಗೆ ಹೋರಾಡುತ್ತಿದೆ ಎಂದು PRICE ಹೇಳಿದೆ.</p>


<div class="wp-block-image">
<figure class="aligncenter size-full is-resized"><img fetchpriority="high" decoding="async" width="1024" height="564" src="https://peepalmedia.com/wp-content/uploads/2025/01/image-26.png" alt="" class="wp-image-51832" style="width:665px;height:auto" srcset="https://peepalmedia.com/wp-content/uploads/2025/01/image-26.png 1024w, https://peepalmedia.com/wp-content/uploads/2025/01/image-26-300x165.png 300w, https://peepalmedia.com/wp-content/uploads/2025/01/image-26-768x423.png 768w, https://peepalmedia.com/wp-content/uploads/2025/01/image-26-150x83.png 150w, https://peepalmedia.com/wp-content/uploads/2025/01/image-26-696x383.png 696w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption class="wp-element-caption">1953 ರಿಂದ 2023 ರವರೆಗಿನ ಆದಾಯದ ಅಸಮಾನತೆಯ ಡೇಟಾ ಮತ್ತು ಗಿನಿ ಅನುಪಾತಗಳು. ಮೂಲ: PRICE authors’ compilation from publications (1953-2004) and estimates from PRICE’s ICE 360° surveys (2014-2023)</figcaption></figure></div>


<p>ಗಿನಿ ಸೂಚ್ಯಂಕವು ಸೊನ್ನೆ ಇದ್ದರೆ, ಅದು ಪರಿಪೂರ್ಣ ಸಮಾನತೆ. ಈ ಸೂಚ್ಯಂಕ ಹೆಚ್ಚಾದರೆ, ಆದಾಯದ ಅಸಮಾನತೆ ಹೆಚ್ಚಾದ ಲಕ್ಷಣ. </p>



<p>ಇದನ್ನು &#8220;see-saw&#8221; ಮಾದರಿ ಎಂದು ಕರೆದಿರುವ, PRICE ನ CEO ಮತ್ತು ವರದಿಯ ಲೇಖಕ ರಾಜೇಶ್ ಶುಕ್ಲಾ, ಆದಾಯದ ಅಸಮಾನತೆಯು ಸುಧಾರಣೆ ಮತ್ತು ಅವನತಿಯನ್ನು ಕಾಲ ಕಾಲದಲ್ಲಿ ಕಂಡಿದೆ ಎಂದು ಹೇಳಿದ್ದಾರೆ. </p>



<p><a href="https://thewire.in/news/indias-inequality-at-historic-high-wealth-concentration-shot-up-sharpest-between-2014-5-and-2022-3">2015-16 ರಿಂದ 2020-21 ರವರೆಗೆ</a> ಸೂಚ್ಯಂಕವು 0.395 ರಿಂದ 0.528 ಕ್ಕೆ ಏರಿದಾಗ ಡೇಟಾವು ಅಸಮಾನತೆಯ ತೀವ್ರ ಹೆಚ್ಚಳವನ್ನು ತೋರಿಸುತ್ತದೆ . ಕೋವಿಡ್-19 ಅವಧಿಯ ನಂತರ ಸುಧಾರಣೆಯ ಕೆಲವು ಲಕ್ಷಣಗಳಿವೆ. &#8220;ಸ್ವತಂತ್ರಪೂರ್ವದಲ್ಲಿ ಇದ್ದ ಗಿನಿ ಸೂಚ್ಯಂಕ 0.463 ವು 2015-16 ರಲ್ಲಿ 0.367 ಕ್ಕೆ ಸುಧಾರಿಸಿದೆ, ಆದರೆ 2021 ರ ವೇಳೆಗೆ COVID-19 ಸಾಂಕ್ರಾಮಿಕದಂತಹ ಅಡೆತಡೆಗಳಿಂದಾಗಿ 0.506 ಕ್ಕೆ ಹದಗೆಟ್ಟಿತು,&#8221; ಎಂದು PRICE ಹೇಳಿದೆ.</p>



<p>&#8220;ಪರಿಣಾಮಕಾರಿ ನೀತಿಗಳನ್ನು ತಂದರೆ ಆದಾಯದ ಅಸಮಾನತೆಗಳನ್ನು ಪರಿಣಾಮಕಾರಿಯಾಗಿ ಪರಿಹರಿಸಬಹುದು,&#8221; ಎಂದು ವರದಿ ಹೇಳಿದೆ. </p>



<p><strong>ಸಂಪತ್ತಿನ ಕೇಂದ್ರೀಕರಣ</strong>:</p>



<p>ವಿಶ್ವ ಅಸಮಾನತೆಯ ಡೇಟಾಬೇಸ್ (World Inequality Database &#8211; WID) ಅಂದಾಜುಗಳು ಮತ್ತು ಭಾರತೀಯ ಮನೆಗಳ ಸಮೀಕ್ಷೆಗಳಿಂದ ಸಿಕ್ಕಿದ ಡೇಟಾವನ್ನು ಹೋಲಿಸಿ, ಲೇಖಕರು &#8220;ಎರಡನೆಯದು ಹೆಚ್ಚು ವಾಸ್ತವಿಕ ಸೂಚ್ಯಂಕವಾಗಿದೆ, ಏಕೆಂದರೆ WID ಸಂಪತ್ತಿನ ಕೇಂದ್ರೀಕರಣಕ್ಕೆ ಒತ್ತು ನೀಡುತ್ತದೆ ಮತ್ತು ಅನೌಪಚಾರಿಕ ವಲಯದ ಆದಾಯವನ್ನು ಹೊರಗಿಟ್ಟಿದೆ, ಇದು ಭಾರತದಂತಹ ಆರ್ಥಿಕತೆಗಳಿಗೆ ಜಿಡಿಪಿಯ ಪ್ರಮುಖ ಭಾಗವಾಗಿದೆ,&#8221; ಎಂದು ಹೇಳಿದ್ದಾರೆ.</p>



<p>WID ಅಂದಾಜಿನ ಪ್ರಕಾರ, ಭಾರತದ &#8216;ಟಾಪ್ 1%&#8217; ಜನಸಂಖ್ಯೆಯಲ್ಲಿ ಆದಾಯವು ಕೇಂದ್ರೀಕೃತವಾಗಿದೆ. 2023 ರಲ್ಲಿ ರಾಷ್ಟ್ರೀಯ ಆದಾಯದ 22.6% ಇವರ ಕೈಯಲ್ಲಿದೆ. ಆದರೆ ಭಾರತೀಯ ಆದಾಯ ಸಮೀಕ್ಷೆಗಳ ಪ್ರಕಾರ, ಈ ಟಾಪ್‌ 1% ಶ್ರೀಮಂತರು ರಾಷ್ಟ್ರೀಯ ಆದಾಯದ 7.3% ಅನ್ನು ಮಾತ್ರ ನಿಯಂತ್ರಿಸಿದ್ದಾರೆ. </p>


<div class="wp-block-image">
<figure class="aligncenter size-full"><img decoding="async" width="704" height="379" src="https://peepalmedia.com/wp-content/uploads/2025/01/image-27.png" alt="" class="wp-image-51833" srcset="https://peepalmedia.com/wp-content/uploads/2025/01/image-27.png 704w, https://peepalmedia.com/wp-content/uploads/2025/01/image-27-300x162.png 300w, https://peepalmedia.com/wp-content/uploads/2025/01/image-27-150x81.png 150w, https://peepalmedia.com/wp-content/uploads/2025/01/image-27-696x375.png 696w" sizes="(max-width: 704px) 100vw, 704px" /></figure></div>


<p>ಭಾರತದ ಮನೆಯ ಸಮೀಕ್ಷೆಗಳ ಪ್ರಕಾರ, ಜನಸಂಖ್ಯೆಯ  40% ಮಧ್ಯಮ ವರ್ಗ  ಸ್ಥಿರ ಆದಾಯವನ್ನು ಹೊಂದಿವೆ. ಇದು ವರ್ಷಗಳಲ್ಲಿ 43.9% ರಿಂದ 46.6% ವರೆಗೆ ಮಾತ್ರ ಏರಿದ್ದು, ಸ್ಥಿರ ಆರ್ಥಿಕತೆಯನ್ನು ಸೂಚಿಸುತ್ತದೆ. WID ಅಂದಾಜಿನ ಪ್ರಕಾರ ಮಧ್ಯಮ ಜನಸಂಖ್ಯೆಯ ಪಾಲು 1953-55 ರಲ್ಲಿ 41.5% ರಿಂದ 2022-23 ರಲ್ಲಿ ಕೇವಲ 27.3% ಕ್ಕೆ ಗಮನಾರ್ಹ ಇಳಿಕೆಯಾಗಿದೆ.</p>



<p>ಕೆಳಗಿನ ಹಂತದಲ್ಲಿರುವ 50% ಜನಸಂಖ್ಯೆಯ ಮನೆಗಳ ಸಮೀಕ್ಷೆಗಳು ಅದಾಯದ ಏರಿಳಿತದ ಪ್ರವೃತ್ತಿಯನ್ನು ತೋರಿಸುತ್ತವೆ. ಈ ವರ್ಗದ ಆದಾಯದ ಪಾಲು 15.8% (2020-21) ಮತ್ತು 25.5% (1961-65) ನಡುವೆ ಇರುತ್ತದೆ ಮತ್ತು ಕೊರೋನ ಅವಧಿಯ ನಂತರ ಚೇತರಿಕೆಯಾಗಿ 22.8% ನಲ್ಲಿ ನಿಂತಿದೆ.&nbsp;</p>



<p>ತುಲನಾತ್ಮಕ ಅಂದಾಜುಗಳು ಭಾರತೀಯ ಮತ್ತು ಜಾಗತಿಕ ಸಮೀಕ್ಷೆಗಳ ನಡುವಿನ ಅಸಮಾನತೆಯನ್ನು ತೋರಿಸುತ್ತವೆಯಾದರೂ, ಸಮಾಜದ ಅತ್ಯಂತ ಕೆಳ ಹಂತದಲ್ಲಿರುವ 10% ಜನರು ಹೆಚ್ಚು ಆದಾಯ ಗಳಿಸಲು ನಿರಂತರ ಹೋಡಾಟ ಮಾಡುತ್ತಿದ್ದಾರೆ.  </p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
